Article in other languages:
- Pulo-pulo_Solomon
- Solomoneilande
- Islas_Salomón
- جزر_سليمان
- جزر_سولومون
- Islles_Salomón
- Islas_Solomon
- Соломонови_острови_(държава)
- སོ་ལོ་མོན་གླིང་ཕྲན་ཚོ་ཁག
- সলোমন_দ্বীপমালা
- Solomonska_Ostrva
- Illes_Salomó
- Kapupud-ang_Solomon
- Solomon_Adaları
- Соломон_Утравĕсем
- Ynysoedd_Solomon
- Salomonøerne
- Salomonen
- Adey_Sılêmani
- ސޮލޮމޮން_ޖަޒީރާ
- Νήσοι_Σολομώντα
- Solomon_Islands
- Salomonoj
- Islas_Salomón
- Saalomoni_Saared
- Salomon_Uharteak
- جزایر_سلیمان
- Salomonsaaret
- Sálomonoyggjarnar
- Salomon_(pays)
- Iles_Salomon
- Salomonseilannen
- Oileáin_Sholamón
- Illas_Salomón_-_Solomon_Islands
- Ny_h-Ellanyn_Holomon
- איי_שלמה
- सोलोमन_द्वीप
- Solomon_Islands
- Salomonovi_Otoci
- Salomon
- Salamon-szigetek
- Kepulauan_Solomon
- Salomon_Insuli
- Salómonseyjar
- Isole_Salomone
- ソロモン諸島
- Kapuloan_Solomon
- სოლომონის_კუნძულები
- Сүлеймен_Аралдары
- ಸಾಲೊಮನ್_ದ್ವೀಪಗಳು
- 솔로몬_제도
- Giravên_Salomon
- Ynysow_Salamon
- Insulae_Salomonis
- Salomonen
- Isoe_Salomon
- Isul_Salomon
- Saliamono_Salos
- Zālamana_Salas
- Соломонови_Острови
- സോളമന്_ദ്വീപുകള്
- सॉलोमन_द्वीपसमूह
- Kepulauan_Solomon
- Salomón_Tlālhuāctli
- Salomonen
- Salomonseilanden
- Salomonøyane
- Salomonøyene
- Sólomon_Tó_Bináhaazyínígíí
- Illas_Salamon
- Соломоны_сакъадæхтæ
- Solomon_Islands
- Solamon_Ailen
- Wyspy_Salomona
- Ìsole_Salomon
- سولومن_آئلینڈ
- Ilhas_Salomão
- Salumun_wat'akuna
- Insulele_Solomon
- Соломоновы_Острова
- सोलोमन-द्वीप
- Ìsuli_Salamuni
- Solomon_Islands
- Salomonsullot
- Solomonski_Otoci
- Solomon_Islands
- Šalamúnove_ostrovy
- Salomonovi_otoki
- Solomon_Islands
- Ishujt_Solomon
- Соломонова_острва
- Salomonöarna
- Visiwa_vya_Solomon
- சொலமன்_தீவுகள்
- Ҷазираҳои_Соломон
- หมู่เกาะโซโลมอน
- Kapuluang_Solomon
- Solomon_Ailan
- Solomon_Adaları
- Solomon_Taqim_Aralliri
- Соломонові_Острови
- جزائر_سلیمان
- Solomon_Orollari
- Quần_đảo_Solomon
- Salomonuäns
- Kapuropod-an_Solomon
- Duni_Solomon
- Solomon_Islands
- 所罗门群岛
| Solomon Islands Šalamounovy ostrovy |
||
|---|---|---|
|
||
| Hymna: God Save Our Solomon Islands | ||
| Geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Honiara | |
| Rozloha: | 28 450 km² (144. na světě) z toho 3 % vodní plochy |
|
| Nejvyšší bod: | Mount Makarakomburu (2447 m n. m.) | |
| Časové pásmo: | +11 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 545 000 (158. na světě, odhad 2005) | |
| Hustota zalidnění: | 19 ob. / km² (156. na světě) | |
| HDI: | ▲ 0,591 (střední) (134. na světě, 2007) | |
| Jazyk: | angličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština | |
| Náboženství | Křesťanství 95% - anglikáni 34%, katolíci 19%, Ev. církev jižních moří 17% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení | konstituční monarchie | |
| Vznik | 7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii) | |
| Královna | královna Alžběta II. zastupovaná Sirem Nathanielem Waenem | |
| Předseda vlády | Sir Allan Kemakeza | |
| Měna | dolar Šalamounových ostrovů (SBD) | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-1 | 090 SLB SB | |
| MPZ | SOL | |
| Telefonní předvolba | +677 | |
| Národní TLD | .sb | |
Šalamounovy ostrovy (anglicky Solomon Islands s výslovností 
[ˈsɑləmən ˈaɪləndz] IPA) je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Papuy-Nové Guineje. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km².
Obsah |
Poloha
Šalamounovy ostrovy zabírají většinu stejnojmenného souostroví (s výjimkou ostrovů Bougainville a Buka v severní části), které je jedním z největších v celé Oceánii. Území státu dále tvoří od souostroví vzdálenější ostrovy a souostroví Santa Cruz, Rennell a Bellona, Stewart, Tikopia a další. největším ostrovem je Guadalcanal (6740 km²), známý z bojů za druhé světové války; dalšími významnými ostrovy jsou Santa Isabel, Choiseul, Malaita, New Georgia a San Christobal, všechny ležící v souostroví Šalamounových ostrovů. Na západ od ostrovů se rozkládá Šalamounovo moře.
Přírodní poměry
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů s činnými sopkami. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou je Makarakomburu na ostrově Guadalcanal, vysoká 2447 metrů. Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají horké tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm Průměrné roční teploty se pohybují mezi 25 °C až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.
Historie
Předkoloniální historie
Někteří vědci věří, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př.n.l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př.n.l. V rozmezí 1200 - 800 př.n.l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.
Koloniální historie
V 18. a 19. století ostrovy kolonizovala Velká Británie. Začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. V roce 1893 vytvořili Britové Britský protektorát Šalamounovy ostrovy. K protektorátu byly přidány okolní ostrovy a protektorát dostal zhruba hranice dnešního státu. V roce 1900 přešly ostrovy Buka a Bougainville pod kontrolu Německa. Německé císařství vytvořilo v oblasti kolonii Německou Novou Guineu, která kromě zmíněných ostrovů obsahovala i severní část ostrova Nová Guinea. Po vypuknutí první světové války přesně v roce 1914 byli Němci vyhnáni a celou oblast do konce války okupovala britská Austrálie. Po válce byl obnoven britský protektorát.
Druhá světová válka
Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první bitva, ve které Spojenci porazili Japonce v pozemní bitvě. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalamounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.
Nezávislost
Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalamounovy ostrovy vyhlásili nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.
Současnost
Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou územím a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.
2. dubna 2007 zasáhlo Šalamounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Naštěstí se tyto domněnky nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činili přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.
Hospodářství
Šalamounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.
Související články
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||
Questions for article: ostrovy