Svobodné zednářství

Article in other languages:

Zednářský znak – úhelník a kružidlo. Písmeno „G“ znamená „geometrie“ nebo „gnosis“ (řecky „poznání“), přisuzovány jsou i mnohé další významy. Používá se i varianta bez písmene „G“.

Zednářský chrám (skotského ritu) v Indianapolis v USA

Zednářský chrám (skotského ritu) v Santa Fe v USA

Zednářský chrám (skotského ritu) ve Washingtonu v USA

Zednářský chrám (skotského ritu) ve Washingtonu v USA – heslo „Poznej sám sebe“

Svobodné zednářství je obtížně definovatelné tajné resp. volné neveřejné sdružení lidí, které pravděpodobně vzniklo v 18. století v Londýně 24. června (na sv. Křtitele) roku 1717^[1]. Je opředené řadou mýtů.

Svobodné zednářství je velmi oblíbeným námětem u příznivců nejrůznějších konspiračních teorií.

Obsah

1 Charakteristika
2 Svobodné zednářství a katolická církev
3 Přenesený význam
4 Související články
5 Reference
6 Literatura
7 Externí odkazy
- 7.1 Externí odkazy česky
- 7.2 Externí odkazy anglicky

Charakteristika

Je organizováno systémem tzv. lóží; existují lóže klasické a velkolóže. Mistři jsou svobodně voleni členy lóže a sami volí velmistry lóží vyšších.

Kritici Svobodné zednáře často považují za náboženskou organizaci, oni sami toto spojení odmítají a označují se jako bratrstvo. Postoj k náboženství se liší podle doby a regionů, svobodní zednáři vyznávají či mohli vyznávat rozdílná náboženství. Na jednu stranu prohlásil papež Klement XII. bulou In Eminenti z roku 1738 zednářství za kacířství, na druhou stranu byli mezi zednáři panovníci i biskupové.

Původ zednářství je odvozován z cechů středověkých stavitelů chrámů, zednáři sami svůj vznik odvozují od stavby Šalamounova chrámu v roce 960 př. n. l.

Svobodné zednářství a katolická církev

Současný postoj katolické církve ke svobodnému zednářství je obsažen v deklaraci Kongregace pro nauku víry Declaratio de associationibus massonicis z roku 1983.^[2] Tato deklarace byla vydána v reakci na skutečnost, že nový Kodex kanonického práva výslovně svobodné zednářství nezmiňoval. Deklarace uvádí, že katoličtí křesťané náležející ke svobodnému zednářství se nacházejí ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat ke svatému přijímání.^[3]

Přenesený význam

Svobodní zednáři se stali oblíbeným označením u příznivců nejrůznějších konspiračních teorií. Často se mluví například o tzv. „židozednářích“, což mají být příslušníci spiknutí vedeného Židy, jež je namířené proti křesťanům, popřípadě Árijcům.

V tomto smyslu se slovem "zednáři" označuje každá, i jen hypotetická "tajná" organizace, která je napojena na vlivné osobnosti a toho faktu využívá pro své nekalé a často nelegální záměry. Například Gustav Meyrink, ač sám členem zednářské lóže, ve svém nejslavnějším románu Golem označuje slovem "zednáři" pedofily, kteří díky vlivným stykům unikají zatčení a trestu. Ve stejném smyslu se dnes používá spíše označení "mafie" (tzv. soudcovská mafie apod.).

Související články

Reference

Literatura

Anderson, James: Staré povinnosti svobodných zednářů, reprint CAD Press, Bratislava 1993
Beránek, Jiří: Tajemství lóží, Mladá fronta, Praha 1994
Boucher, Jules: Zednářská symbolika, Trigon, Praha 1998
Čechurová, Jana: Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Libri, Praha 2002, ISBN 80-7277-122-1
Čechurová, Jana: Nositelé kontinuity a inovátoři: Poválečné osudy londýnských zednářů v Československu, v Soudobé dějiny 03/04, S. 83-106, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2004
Knight, Christoper a Lomas, Robert: Klíč k Chíramovi, Argo, Praha 1998
Kroupa, Jiří: Alchymie štěstí, Muzejní a vlastivědná společnost a Muzeum Kroměřížska, Brno - Kroměříž 1986
Lennhof, Euegen: Svobodní zednáři, reprint Petrklíč, Praha 1993
Robinson, John J.: Zrozeni v krvi, Olomouc : Votobia, 1996
Tim Dedopulos: Svobodní zednáři, Praha : Metafora, 2006, ISBN 80-7359-055-7
Tomáš Srb: Řád svobodných zednářů 1., Praha : Eminent, 2002, ISBN 80-7281-085-5
Tomáš Srb: Řád svobodných zednářů 2., Praha : Eminent, 2003, ISBN 80-7281-111-8
Jan Podškubka: České svobodné zednářství v průběhu XVIII. století, Praha : Národní knihovna ČR, 2004, ISBN 80-7050-444-7